Dnes opět jedná malá reportáž nebo spíš malý článek o jedné pěkné akci, které jsem se zúčastnila.

Tou akcí byly „Jarní krajkářské trhy“ v Praze ve dnech 14. -15.5. Na tyto trhy jsem jela nabízet své výrobky již po páté, takže jsem věděla „do čeho jdu“. A je opravdu nasnadě říci, že je dobré vědět „do čeho jdete“ 🙂 Než vůbec můžete začít prodávat a v klidu si povídat se zákazníky, musíte projevit notnou dávku odvahy při hledání a zabírání prodejního místa. Tento boj začíná úderem dvanácté hodiny, kdy se pomalu pohne masa lidí stojící na schodišti ZŠ, kde se trhy konají. Někteří z nás na schodech čekají již od devíti ráno, aby utržili alespoň malý kousek prostoru pro prodej. Takže když se davy pohnou, začíná ten pravý adrenalin s hledáním místa. Nějakým záhadným způsobem jsou již některé třídy, kde se prodej uskuteční zaplněné prodejci, kteří tam snad byli již dávno před námi a své zboží mají již úhledně vystavené. Nevím jak je to možné, ale děje se tak. Po lítém boji, ale většina z nás své místo najde. Potom máte čas asi dvě hodiny připravit si svou prezentaci. Letos jsem zase obměnila podobu svého „stánku“, kdy mi můj milý vytvořil dvě tyče, kam jsem si mohla jako prádlo vystavit quillingová přáníčka. Jelikož cena za metr čtvereční není zrovna malá, tak vše ženu do výšky. Tam se to nepočítá 🙂 Měla jsem trochu štěstí, že mnou zabraná školní lavice byla malinko širší než obvykle (usídlily jsme se ve výtvarné třídě), takže se mi na ní vše krásně vešlo. Po všech bojích a přípravách se mohlo začít prodávat. Tentokrát jsem s sebou vzala i některé pomůcky pro tvoření (quillingové kolíky, raznice, kleště, papíry, DVD). Kolíky byly za dvě hodiny rozprodány a i po vyslání S.O.S. domů, kdy dorazila další várka, se po nich znovu jen zaprášilo. Druhý den to bylo podobné. Škoda, že jsem jich s sebou měla jen několik desítek kusů 🙂
Ale trhy nejsou jen o prodeji, ale i o nějakém tom popovídání. Nejen se zákazníky, ale v případě „krajkářek“ i s mnoha známými tvářemi z minulých ročníků. Také proto se jich zúčastňuji velmi ráda.
Mimochodem, mám opravdu potvrzeno, že jedno mé přání, které před půl rokem odletělo do Kambodži, tam skutečně došlo. Děkuji milé slečně nakupující za zprávu i za její další přízeň, kdy si u mně na trzích zase dvě přání zakoupila. Obecně jsem velmi ráda, že se ke mě mé milé zákaznice vrací. A že Vás na trzích nebylo málo 🙂
Těším se za půl roku na „Podzimních krajkářských trzích“ v Jindřišské ulici na shledanou!



Mohlo by se vám také líbit:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Doplňte správnou číslici: *

Chat přes messenger
Loading...